Jak se efektivně učit jazyky

 

Návodů a metod na efektivní učení jazyků je mnoho. Málokterá ale přizná, že jediným skutečným a zázračným prostředkem k dosažení jazykových dovedností jste VY SAMI.

VY SAMI se musíte snažit, VA SAMI musíte chtít. VY SAMI musíte najít čas, sílu a motivaci se učit. VY SAMI musíte přesvědčit děti, že učení jazyků je super.

Zaručenou metodu na učení slovíček nebo gramatiky pro vás nemáme. Každý člověk je jiný a každému z nás vyhovuje jiný styl studia. Existují však zlatá pravidla, která platí pro každé učení, nejen pro to jazykové.

My jsme pro vás vybrali 10 těch nejdůležitějších. Pokud se jimi budete řídit, bude pro vás učení jazyků nejen o mnoho snazší, ale také zajímavější a hlavně zábavnější!

 

 1. Učte se všemi smysly

Každý proces učení začíná smyslovým vnímáním. Smyslové vjemy zprostředkovává zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Každý z těchto pěti smyslových orgánů je vybaven vysoce specializovanými buňkami, které zajišťují vnímání podnětů (barev, tvarů, zvuků, informací...). Tyto smyslové buňky informace přijímají, převádějí je na elektrické impulsy a nervovými drahami je vysílají do mozku.

Výuka jazyků všemi smysly

Každý člověk pro přijímání informací upřednostňuje určité smyslové kanály. Čím více smyslů však do výuky jazyků zapojíme, tím bude proces ukládání do paměti efektivnější. Mozek tak vytváří více nervových spojů, díky nimž dochází k lepšímu pochopení a zapamatování nové informace.

Obecně rozlišujeme tři styly učení:

Vizuální učení – ZRAK

Většina lidí náleží k vizuálnímu, zrakovému studijnímu typu. Tito lidé si nejlépe zapamatují to, co vidí. Spoléhají se především na zrakové schopnosti a pozorování. Při učení jazyků jsou pro ně klíčové ilustrace, obrázky, schémata. Přemýšlí v obrazech.

Tento styl učení je nejrychlejší a především u dětí nejvíce efektivní. Myšlení dětí je totiž velmi silně spojené s vizuálními představami. Při použití zraku dochází k hlubšímu zpracování a lepšímu pochopení nového učiva. Pokud je například při učení slovíček k dispozici množství atraktivních obrázků, dítě si nová slova „uloží“ do paměti efektivněji, než by si uložilo pouhý text nebo výklad druhé osoby.

Poslechové (zvukové) učení – SLUCH

Někteří lidé upřednostňují učení poslechem. Nejlépe si zapamatují informace prostřednictvím verbálního výkladu, přednášky, podcastu, apod. Důležité je pro ně čtení nahlas a verbální opakování. Zjednodušeně řečeno si ukládají do paměti „zvukové stopy“ a při učení si je pak znovu v mysli přehrávají.

Pro poslechové studenty je tedy pří výuce jazyka nejlepší intenzivně poslouchat audio i video nahrávky, předříkávat si slovíčka a věty nahlas nebo diskutovat o dané problematice se spolužákem. Obzvláště pro menší děti je výbornou pomůckou také jednoduché čtení nebo hláskování, protože si při něm čtený text nahlas nebo v duchu předříkávají a trénují tak správnou výslovnost.

Pohybové/zážitkové učení – ČICH, HMAT, CHUŤ, POHYB

Pohybový/zážitkový studijní typ se nejpřirozeněji učí zážitkem, spojeným s nějakou činností. Potřebuje si látku osahat, vyzkoušet, prožít. Informace si pak spojí právě s pocity a zkušenostmi, které při učení načerpal.

Tento typ studenta (a jsou to především děti) potřebuje při učení nějaký druh pohybu. Do učení rád zapojuje své tělo. Nejlépe si zapamatuje to, co skutečně zažil. Ideální formou zapojení těla do výuky jazyků jsou nejrůznější hry a aktivity ve skupině – jazykové rébusy, skládačky, hlavolamy, výtvarná činnost, společenské a deskové hry, divadlo, pohybové hry, pantomima, apod.

 

Jak již bylo řečeno, každému člověku vyhovuje jiný způsob učení. Ve všech pedagogických příručkách se však dočtete, že je velmi důležité do učení zapojovat pokud možno co nejvíce našich smyslů. Obzvláště u dětí je bohaté smyslové učení velmi oblíbené a efektivní. Čím více smyslových oblastí se na ukládání informací podílí, tím lépe látka utkví v paměti.

Odborníci na učení tvrdí, že...

• 10 % si pamatujeme z toho, co slyšíme;
• 15 % si pamatujeme z toho, co vidíme;
• 20 % si pamatujeme z toho, co současně vidíme i slyšíme;
• 40 % si pamatujeme z toho, o čem diskutujeme;
• 80 % si pamatujeme z toho, co přímo zažijeme a děláme;
• 90 % si pamatujeme z toho, co se pokoušíme naučit druhé.

 

 

2. Opakujte, opakujte, opakujte

S úspěšným procesem učení samozřejmě souvisí paměť. Tím, jak mezi mozkovými buňkami putují informace ve formě smyslových vjemů, myšlenek, vzpomínek, zkušeností, apod., se vytvářejí biochemické elektromagnetické cesty. Říká se jim paměťové stopy. Opakováním určité dané činnosti se stále znovu aktivizuje tatáž skupina nervových buněk a jejich cest.

Jednoduše řečeno: čím častěji se určitým tématem zabýváme, tím častěji aktivujeme nervové buňky, které ho zpracovávají a ukládají. Propojení mezi buňkami se upevní, paměťové stopy prohloubí a my si tak nové informace lépe pamatujeme.

Základním stavebním kamenem úspěchu každého, kdo se chce naučit cizí jazyk, je opakování. Díky pravidelnému opakování se informace ukládají do naší dlouhodobé paměti. Neexistuje žádný zrychlený způsob učení jazyků, žádná zázračná metoda na učení slovíček. Jedině čas a pravidelný trénink vám zaručí pevné a trvalé znalosti cizího jazyka.

Trénink dělá mistra!

S opakováním také souvisí technika tzv. aktivního vybavování – tj. snaha o okamžité reprodukování učební látky. Tato technika je užitečná obzvláště při učení slovíček. V praxi to znamená činnost, kdy po seznámení se s novým slovíčkem například zavřete oči, nebo vstanete od stolu a snažíte se slovíčka znovu vybavit, vyslovit, napsat. Učení totiž spočívá především ve schopnosti mozku vybavit si získané informace. Bezprostřední aktivní vybavování je tedy velmi účinná učební technika.

 

3. Zapojte emoce

Schopnost mozku učit se je přímo úměrná intenzitě emocí, které při učení zažíváme. Pozitivní i negativní emoce si náš mozek velmi rychle zapamatuje a poznatky s touto konkrétní zkušeností spojené si později mnohem lépe vybavíme. Především u pozitivních emocí je osvojování znalostí a dovedností – tedy učení – velmi efektivní.

Příjemné prostředí, dobrá nálada, vtipné obrázky nebo zábavná hra s kamarády či rodinou jsou proměnné, které jsou obzvláště u učení jazyků velmi důležité. Spouští totiž v mozku produkci hormonů štěstí. Pozitivní pocity při učení tedy vedou k tomu, že náš mozek bude nové poznatky hodnotit jako žádoucí a hodné zapamatování.

Pozitivní emoce při učení = lepší a důkladnější uložení poznatků do dlouhodobé paměti.

S pozitivními emocemi také souvisí motivace. Při učení jazyků je důležité mít tu správnou motivaci. Veskrze negativní „musím se učit“ lze přece zpracovat mnohem lépe. Ať už je váš důvod pro učení jakýkoliv, zkuste začít kouzelným „chci se učit, protože…“. Ti odvážnější z vás mohou pokračovat přesvědčivým „učení mě baví, protože…“ nebo zdravě sebevědomým „jsem v tom dobrý, protože…“. Najděte si svou vlastní formulku a stanovte si, co pozitivního vás v učení jazyků pohání dopředu.

Pozitivní motivace je zkrátka klíčem k úspěchu. A to nejen při učení.

 

4. Využijte své znalosti ve skutečném životě

Nejrychleji a nejtrvaleji se náš mozek učí praktickou činností. Informace aplikované „přímo v akci“ se ukládají hlouběji do paměťových stop než ty, které jsme získali pasivně. Proto je potřeba nabyté vědomosti co nejdříve aktivně využívat.

V jazyce to znamená především komunikovat a to i přesto, že jste úplní začátečníci. Jednoduché větičky, otázky na počasí, barvy, tvary, pocity, apod., zvládne úplně každý. Nemusíte hned vést rozhovor s rodilým mluvčím o politické situaci v zemi, nicméně pokud máte v dosahu nějakého ochotného sparingpartnera, proč toho nevyužít a trochu nepotrénovat? Rodiče mohou v rámci výuky dětí některou společnou činnost komentovat v angličtině – například vaření, společná hra, úklid, procházka v přírodě, cesta autem, apod. mohou být vhodnými tématy k procvičování slovíček i jednoduché gramatiky.

Vynikající technika na procvičování slovíček je například hlasité pojmenovávání věcí, které kolem sebe vidíme. Pokud máte kvalitní zásobu slovíček, kterou se právě učíte, nebojte se kdekoliv kde zrovna budete rozhlédnout a aktuální slovíčka „hledat“. Krásnou a velmi oblíbenou hrou pro děti a rodiče může být i snaha nalézt co nejvíce věcí, které kolem sebe máme a umíme je pojmenovat v angličtině. Budete se divit, kolik jich naleznete! Na trénování slovíček z oblasti jídla stačí vyrazit do nejbližšího supermarketu. Můžete hru i kořenit tak, že do košíku smíte dát pouze takové věci, které umíte pojmenovat anglicky :-D

Lépe a rychleji se učí ten, kdo využívá své teoretické znalosti ve skutečném životě.

 

5. Obklopte se jazykem

Přemýšleli jste někdy nad tím, v jakém prostředí a za jakých okolností by se vám nejlépe a nejpřirozeněji učil cizí jazyk, řekněme angličtina? Pokud se kvůli angličtině nechcete s celou rodinou na rok přestěhovat do Londýna, je tu i elegantnější řešení. Obklopte se angličtinou! Vytvořte prostředí podobné prostředí nativnímu, kde je angličtina přirozenou součástí dne.

Studium cizího jazyka není jen biflování slovíček a gramatiky. Neméně důležité je také poznávání dané kultury a její pochopení. Obzvláště děti jsou v tomto ohledu velmi vnímavé a pokud jim pomůžete nahlédnout do reálií jiné země a její kultury, jejich motivace k výuce jazyka bude mnohem větší.

Zajímavosti z historie, architektury, přírodního bohatství, náboženství, apod…..Dozvídat se více o zemi, jejíž jazyk se učíme, je zkrátka velmi důležité. Podívejte se, kde se daná země nachází na mapě, jak je velká, jaké je tam podnebí, jací lidé tam žijí a jaká mají jména. Zjistěte, jaké slaví svátky a jakým způsobem. Jaká chovají zvířata, jaké pěstují plodiny. Typická národní jídla jsou také velmi oblíbeným tématem a námětem pro veselou konverzaci. Zajímejte se o danou zemi a hledejte co nejvíce zajímavých informací. Pokud se učíte anglicky, staňte se Angličanem!

Sledujte zpravodajství v angličtině. Pouštějte si filmy v originálním znění s českými titulky. Pusťte si vaši oblíbenou hudbu a přeložte si u ní anglický text. Připojte se k facebookovým skupinám, které přidávají pravidelné příspěvky k výuce.  

Kupte si anglické křížovky nebo doplňovačky. Kupte si anglické knihy (pro začátek jsou ideální dětské knihy).  Kupte si anglické jídlo! Nebo si ho společně uvařte podle původního receptu!

Změňte si uživatelské prostředí vašeho počítače na anglické. Rozmístěte na vhodná místa vašeho domu nebo kanceláře obrázky se slovíčky nebo plakáty s gramatikou. Najděte si anglické přátele (skutečné nebo online) A samozřejmě studujte jazyk. Pomůcek i kurzů je na trhu bezpočet, stačí si jen vybrat podle svých preferencí a finančních možností.

Tipy na skvělou angličtinu pro děti i rodiče: kreslené příběhy Peppa Pig nebo Ben and Holly’s Little Kingdom. V epizodách zní překrásná, zvonivá, britská angličtina. Pro poslech výslovnosti naprosto ideální. A ještě se i společně pobavíte :-D Jednoznačně doporučujeme!

 

6. Slovíčka jsou základ

Naprostým základem pro hladké zvládnutí jazyka je bohatá slovní zásoba. Nutností pro trvalé udržení slov v paměti je pak aktivní používání a procvičování nabytých vědomostí.

Problematikou anglické slovní zásoby se podrobněji zabýváme v článku Anglická slovní zásoba – aneb kolik slovíček potřebujete znát, abyste se domluvili anglicky.

Zde uvádíme tři základní pravidla pro efektivní výuku slovíček:

Pravidlo č.1: učte se ta správná slovíčka

K tomu, abyste se v jazyce dobře domluvili a rozuměli cca 90 - 95 % běžných textů, vám stačí znát zhruba 3 000 nejpoužívanějších slovíček. Jak ale vybrat ta správná slova, která jsou hodna našeho zapamatování? Je to jednoduché. Jsou to ta, která v běžné konverzaci často používáme.

Začít byste měli běžnými výrazy, které zahrnují:

1. Běžné předměty, bytosti a místa, které vás obklopují (podstatná jména)
2. Standartní činnosti, které provozujete nebo znáte (základní slovesa)
3. Vlastnosti, časové údaje a další doplňující slova k běžným výrazům (nejčastější přídavná jména, barvy, čísla, roční období, apod.)

Zjednodušeně řečeno: vytipujte taková slova, bez kterých byste se v běžném životě neobešli. U děti to samozřejmě bude o něco málo jiné, nicméně stále se bavíme o základních slovíčkách.

Určitě je nutné znát 50 druhů zeleniny a ovoce? Nebo se místo konverzačně velmi málo používaných druhů zeleniny jako jsou např. kohlrabi (kedlubna) nebo horseradish (křen) zaměříte na perfektní aktivní znalost základních druhů zeleniny a k tomu přidáte i jiná důležitá (a velmi často používaná) slova jako například tasty (chutný) nebo cereals (obiloviny)?

Stejně tak není potřeba znát veškerá žijící zvířata i přesto, že je děti milují. Například ve Slovníku anglických dialogů je celých 6 stran věnovaných zvířatům. Jsou zde samozřejmě základní zvířátka, která je nutno znát. Nicméně poměrně velkou skupinu zde tvoří zvířata jako např. walrus (mrož), badger (jezevec), heron (volavka), apod. Místo zvířátek, na která při běžné konverzaci sotva kdy narazíte se raději naučte slovíčka související a v běžné mluvě používaná – jako například muzzle (čumák), paw (tlapka) nebo poměrně frekventované slovíčko wing (křídlo).

Pravidlo č.2: učte se slovíčka z jedné rodiny

Užitečné je také členění slov do jednotlivých kategorií. Pokud se budete první slova učit tzv. bez ladu a skladu, budou se vám mnohem obtížněji pamatovat. Tematické celky jsou výbornou pomůckou pro ukotvení slov do dlouhodobé paměti. Kategorizace výrazů je základem pro orientaci v daném jazyce a mozek má tematické celky opravdu hodně rád :-D

Barvy – jídlo – oblečení – členové rodiny – sporty – vybavení domu či bytu – atd.

Pravidlo č.3: učte se slovíčka v souvislostech

Nepostradatelným pomocníkem pro zafixování slov do paměti je učení v souvislostech. Představte si například slovíčko apple (jablko). Které další, vhodné a často používané slovo vás k jablíčku napadá? Je to slovíčko red (červený)? Nebo slovíčko fruit (ovoce)! Může být i sweet (sladký). Co třeba bite (kousat) nebo eat (jíst)? Můžeme zkusit i tree (strom) nebo fall (padat)….

Pokud se začnete slovíčka učit v souvislostech, zapamatujete si jich mnohem více najednou.

 

7. Hrajte si a bavte se

Mnoho lidí si neuvědomuje, že učení jazyka musí být především zábavné. Nudné biflování slovíček a pročítání učebnic s gramatikou vás asi příliš nenadchne. Především u dětí je zábavnost při výuce faktor číslo 1.

Buďte kreativní! Vymýšlejte hry. Pořiďte si obrázkové kartičky se slovíčky. Pusťte si Peppa Pig. Hledejte na internetu vtipné anglické rýmovačky nebo písničky. Zkuste s kamarády anglickou slovní kopanou. Kupte si barevné sešity s úkoly na procvičení angličtiny – jasně, jsou pro děti, ale jsou krásné a vtipné i pro dospělé!

Při zábavné činnosti nebo hře se vyplavují do mozku hormony dobré nálady, které v procesu učení sehrávají důležitou roli. Mozek si v takovou chvíli mnohem snáze a rychleji aktuální vjemy (vědomosti) ukládá do dlouhodobé paměti.

 

8. Testujte se

Otestujte své pokroky při učení! Není nic lepšího, než vyluštit anglickou křížovku nebo přeložit bez slovníku text oblíbené písně. Výsledky vidíte okamžitě a posune vás to zase o krok dál.

Monitorujte počet slovíček, které už znáte. Zkoušejte se z nich a radujte se každý den, jak se vaše slovní zásoba zvětšuje.

Výbornou a velmi oblíbenou hrou je vybavování si slovíček z určité skupiny a jejich počítání. Zkuste si například nahlas vyslovit všechna anglická slova, která vás napadnou a mají počáteční písmeno A. Nebo vyjmenujte všechny druhy zeleniny, které znáte, nebo zkrátka cokoliv, co se zrovna učíte. Slova přitom počítejte. Tato hra je nejlepší ve skupině, kdy se všichni předhánějí ve vybavování dalších a dalších slov. Hrát se však dá i samostatně, třeba v autě po cestě do práce. Budete mile překvapeni, kolik slov jste schopni tímto jednoduchým cvičením poskládat a vaše motivace do dalšího studia bude narůstat.

 

9. Nešetřete na kvalitních studijních materiálech

Učebnic a materiálů ke studiu jazyků, především angličtiny, je na strhu samozřejmě kopec. Vybrat si z nich to pravé však může být problém. Je potřeba rozlišit materiály na učení se gramatiky a pomůcky na učení slovíček.

Z vlastní zkušenosti víme, že rozměrné učebnice gramatiky většinou nejsou to pravé. Zbytečně zahlcují mozek informacemi, které pro začátek ani nepotřebujete. Navíc padesátistránkový anglický manuál může být pro mnoho začátečníků spíše demotivující pomůckou. Pro úplné začátečníky a děti doporučujeme stručný přehled gramatiky ve formě přehledových karet nebo dětské příručky anglické gramatiky. Na poskládání prvních vět to úplně stačí a až získáte větší jistotu, můžete přidat minulý a budoucí čas, nepravidelná slovesa, předložky, apod. Skvělé jsou také zábavné cvičebnice s jednoduchými úkoly, doplňovačkami, kvízy. Aplikace na procvičování gramatiky mohou být také vhodným doplňkem.

Co se týče slovíček, tam je důležité učit se ta správná, jak již bylo řečeno výše. Nepostradatelným pomocníkem pro efektivní učení slovíček jsou obrázky. Pokud vnímáte slovo vizuálně, šance na trvalé ukotvení do dlouhodobé paměti je mnohonásobně vyšší než pouze psaný nebo fonetický záznam.

Zapojte do učení slovíček co nejvíce smyslů, opakujte, procvičujte, testujte se.

 

10. Chybujte

Nebojte se chybovat. Ze svých neúspěchů se naučíte nejvíce. Pokud uděláte chybu a víte o ní, příště si budete dávat větší pozor. Aktivní přemýšlení o chybách a hledání jejich nápravy je přirozenou součástí procesu učení.

Stejně tak je dobré udělat si seznam slovíček, která vám prostě nejdou do hlavy. Ideální je si problematická slovíčka někam vystavit, abyste je měli stále na očích. Nebo si kartičky s takovými slovíčky odložte stranou a až budete mít chuť, zkuste je probrat a sestavit z nich bláznivé věty!

                                         

Interaktivní obrázkové slovníky MemoLingo

• Unikátní soubor anglické slovní zásoby pro děti i rodiče – 1200 slov ve 12 kategoriích
• Výukové karty pro hravé objevování světa
• Smyslové učení
• Zábavné hry s kartičkami pro zapojení celé rodiny
• Atraktivní zpracování a herní komponenty
• Výslovnost namluvená rodilým mluvčím
• Snadné a efektivní učení
• Kvalitně strávený čas s přáteli či rodinou

 

 

Zdroje:

Lojová, G., & Vlčková, K. (2011). Styly a strategie ve výuce cizích jazyků. (1. vyd.) Praha: Portál.

Lokšová, I., & Lokša, J. (1999). Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. (1. vyd.) Praha: Portál.

Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. (1. vyd.) Praha: Portál.

Riding, R., & Rayner, S. (2002). Cognitive styles and learning strategies: understanding style differences in learning and behaviour. London: David Fulton Publishers.

VARK: a guide to learning style. Dostupné na: https://vark-learn.com/

Fontana, D. (2003). Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele. (2. vyd.) Praha: Portál.